Sebelásku vnímám jako hodně komplexní téma, které do mého života vstupovalo postupně společně s životními prožitky, na kterých jsem si uvědomovala, že pro sebe jsem tu v prvé řadě já sama a proto tuhle důležitou osobu nechci zanedbávat a už vůbec ne ji překrucovat, abych vyhovovala měřítkům druhých lidí.
Stejně tak, jak jsem si postupně uvědomovala, na jakých úrovních a v jakých oblastech se chci mít ráda, tak po krocích také přicházely změny.
Nedokážu říct, kdy přesně jsem se začala mít vědomě ráda, spíše si vzpomínám na okamžiky, kdy jsem odhalovala, že se v některých směrech ráda nemám. Zkoumala jsem, proč to tak je a kde to vzniklo. Pak bylo snazší pochopit, otevřít své srdce a proud lásky nasměrovat k sobě samotné.
Vnímám, že pro ženy je často těžké mít ráda své tělo. I já jsem na sobě dlouho nacházela spoustu věcí, které bych chtěla vylepšit. Když se něco podařilo, okamžitě do očí bilo zase něco jiného, a tak to bylo stále dokola. Pořád se mi na sobě zdálo něco příliš malé či velké a tak. V tomto směru mi jednak pomohlo uvědomění, že už jsem dospělá holka a tedy nastal čas přestat se zabývat prkotinami, tak tanec. A to jmenovitě flirt dance.
Naučila jsem se dívat na sebe do zrcadla jinak. Vidět na sobě to hezké a mít ráda každý kousíček svého těla. Zaslouží si to. Stejně jako to vaše 
Text byl vyjmut z článku, který si celý můžete přečíst zde.
